Zkušební květinový záhon

Blíží se druhá adventní neděle a já jdu konečně sázet svůj další zkušební záhon. Sem cíleně vysazuji jen méně známé druhy či odrůdy květin, se kterými se chci seznámit důkladněji.

Potřebuji je vidět růst a pozorovat jejich chování, poznat jejich vůni a další specifické rysy. Třeba jak vypadají, když na jaře raší, jakou podobu mají po odkvětu a v zimě, jak rychle se rozrůstají, zda lákají hmyzáčky, zavírají své květy na noc a podobně. Tohle je můj osvědčený způsob, jak rostliny dobře poznat. Na teoretické poznatky ze zahradnických knih se nelze úplně spoléhat. Navíc mě to velmi baví, v tomhle směru jsem mimořádně zvědavá.

Tento postup je šikovný i v tom, že mám své maličké a ještě křehké rostlinky pěkně pohromadě na jednom záhoně. Je to doba, kdy vyžadují větší pozornost a péči. Nestane se tak, že bych tato mláďátka, rozmístěná různě po zahradě, neuhlídala. Navíc, když jejich chování a nároky ještě dobře neznám.

Zásadní věc je udělat si přesný plánek takovéhoto záhonu. Vždycky si zakreslím umístění každé rostliny i s českým a latinským názvem, včetně názvu odrůdy. To se později velmi hodí.

No a právě takový záhon se dnes konečně chystám vysázet. Sazeničky trvalek jsem si pořídila už v létě, ale ne a ne se k tomu dostat. Určitě bude lepší zasadit tyto své úlovky ještě teď, než se o těch více než sedmdesát rostlinek starat až do jara. Počasí mně přeje, půda letos ještě ani trochu nezmrzla, sníh žádný.

Jak vyjádřit, jen tak sama pro sebe, tu slavnostní náladu, kterou díky tomu mám? Vždyť jsem se na to tak dlouho těšila. Co tak vzít si na toto sázení svoje nejlepší náušnice? Proč ne! Na zahradu vyrážím sice ve starých pracovních oteplovačkách, rukavicích od hlíny a v botách jak pro lesního dělníka, ale na uších se mi třpytí krásné kamínkové náušnice :) Je na mě trošku komický pohled, ale nevadí. Mám pocit, že tím i svým rostlinkám dávám najevo, že jsou pro mě důležité. Že proces jejich ubytování na našem pozemku beru s náležitým respektem. Že i sázení může být svým způsobem svátkem.

Práce mně šla krásně od ruky. Několik let teď budu své květinové svěřence pozorovat. Budu si, jako obvykle, dělat i zápisky. Až květiny zesílí a ukážou mi svoji povahu, budu už přesně vědět, na která místa v zahradě se hodí a v kombinaci s jakými rostlinami nejlépe vyniknou. Tam je pak postupně přesadím.

Můj zkušební záhon se tak vyprázdní pro další, pro mě zatím neznámé odrůdy, kterým dříve nebo později v nabídce trvalkových obchodů zase neodolám :)

Text a fotografie: Jaroslava Ševčíková