Posvátný hájek jako součást zahrady

Posvátný hájek považuji za "klenot" naší zahrady. Ani ne tím, jak vypadá, je ještě malý a nenápadný, ale způsobem, jakým vznikl a také tím, co pro nás symbolizuje.

Když jsem se kdysi poprvé doslechla o tom, že naši dávní předci vysazovali posvátné hájky, hned jsem věděla, že přesně to chci také udělat. Jen jsem nevěděla, jak se takový hájek sází, aby nebyl obyčejný, ale posvátný. V čem konkrétně tkví ta posvátnost? Žádný přesný postup či popis speciálního sázecího rituálu jsem nikde nenašla.

Až trochu později jsem pochopila, že posvátnost hájku vytváříme my sami, nemůže mu ji dodat nic a nikdo zvnějšku. Vytváříme ho svým vztahem, který k němu máme, svým postojem a chováním vůči němu. Je to jen na nás, jakou atmosféru tam společně se stromy vytvoříme, a jestli toto místo budeme vnímat jako posvátné nebo ne.

V ideálním případě tak může vzniknout krásný kousek přírody, se zdravými a silnými stromy, kam budeme rádi chodit, a kde nám bude dobře. Můžeme si tam jen tak v klidu posedět, zameditovat, nebo tam uspořádat rodinnou oslavu či jiná přátelská setkání. Takové místo má potenciál nabíjet nás životní energií, dodávat radost a nechávat nás odpočinout od starostí běžných dní.

Je dobré si pro posvátný hájek vybrat stromy, které máme opravdu rádi, a také si dát záležet s výběrem místa, na které tyto stromy zasadíme. Já jsem zvolila břízky, protože jsou v naší rodině všeobecně oblíbené. O místě jsem ani nemusela přemýšlet, nabízelo se úplně samo - plácek s krásným výhledem do údolí a volným prostorem kolem, což mu dodává lehkost a dojem nekonečné svobody.

K sázení jsem přizvala svou sestru, velmi blízkou a věrnou spolupoutnici životem. Má totiž zahradu hned vedle té naší, zakládaly jsme je ve stejnou dobu, a i naše děti vyrůstaly společně. Ona má ale pozemek podstatně menší, na posvátný hájek místo nezbylo, a tak jsme vymyslely, že budeme mít jeden společný. Sestra, její manžel i jejich tři děti budou moct kdykoliv toto místo navštěvovat. Žádné ploty mezi sebou nemáme a ani se nebudeme nijak navzájem rušit, protože hájek je ve vzdálenější části pozemku.

Příprava na tuto naši rodinnou událost spočívala v tom, že jsem přesně vyměřila místa pro každý ze sedmi stromů a označila je kolíky. Vznikl tak kruh o průměru šest metrů. S umístěním kruhu jsem si musela dát záležet, je totiž na poměrně úzké a důležité spojnici dvou odlišných částí pozemku, a musí být možné ho ze všech stran pohodlně objet i autem.

Samotné sázení probíhalo za hezkého počasí, zvesela a v dobré náladě. Zúčastnily se ho i všechny naše a sestřiny děti. Každé z nich si mohlo vybrat svou sazeničku a jedno z míst, vyznačené tyčkou. Bylo hezké sledovat, jak si i se sázením dávají záležet, jak chce každý dopřát svému stromečku to nejlepší - hodně vody a tlustou vrstvu slaměného mulče. Naším společným záměrem při sázení bylo, aby nám tady na tom našem společném kopečku bylo dobře. Aby se stal krásným, příjemným i bezpečným místem pro všechny jeho obyvatele - pro nás lidi, i pro bytosti z rostlinné a zvířecí říše.

Vždycky mě potěší, když v trávě uprostřed hájku najdu místečko s polehanou trávou - to vím, že si tam někdo z rodiny přišel posedět. Pro mě osobně je tento hájek místem velmi cenným - symbolickým vyjádřením přátelství našich dvou rodin, lidí, kteří se mají rádi, pomáhají si a podporují se navzájem. Sdílet s nimi hájek je prostě radost.

Hájek se i díky svému umístění stal významným orientačním bodem našeho pozemku. Pokud se chceme dostat dál do zahrady i autem, musíme ho krásně ladně objet. Ačkoliv tomuto hájku s krásným názvem "posvátný" manžel se synem neřeknou jinak než "kruháč", jsem si jistá, že mu to na posvátnosti nijak neubírá :)

Text a fotografie: Jaroslava Ševčíková