Něco o mně

Všechno začalo naráz a úplně nečekaně. Manžel brouzdal po internetu a zavolal mě, že našel jakési stránky o ekozahradách. Věděl, že mě zahradničení vždycky zajímalo. Ať se jdu podívat, než to zavře a bude pokračovat ve své práci. Šla jsem a začetla se do stránek Jaroslava Svobody www.ekozahrady.com Po zbytek večera jsem už manžela k počítači nepustila.

Foto

Bylo to moje první setkání s permakulturou. S každou novou větou jsem zjišťovala, že to je přesně to, po čem jsem vždycky toužila. Myšlenka života na velké přírodní zahradě byla pro mě ohromně lákavá. Žít na krásné zahradě, ve které bych se cítila stejně dobře, jako třeba na nějakém výletě do přírody. Ze své zahrady získávat co největší podíl své stravy. Cítit se co nejvíc nezávisle a soběstačně. A v takovém prostředí vychovávat svoje děti.

Získala jsem tedy inspiraci a hlavně odvahu do toho jít.

Můj život nabral úplně nový a naprosto jasný směr. S manželem jsme koupili hektarový pozemek (holé pole) s vizí vytvořit na něm něco jako přírodní oázu pro naši rodinu. Ze začátku, vyzbrojena obrovským nadšením a určitou naivitou, to vypadalo velmi snadno. Postupně se ukazovalo, že to bude docela dřina. Nadšení naštěstí zůstalo, a tak jsme s manželem postupně vysadili sad, jedlý les, větrolamy, zaseli květnaté louky, založili políčko a pak i začali včelařit. Je to ale teprve začátek, naše zahrada je hodně mladá a svou plnou krásu nám teprve ukáže.

Permakultura mě zajímala čím dál víc. Chtěla jsem tomu všemu dobře rozumět. Má knihovna se postupně plnila knížkami o přírodě, principech trvalé udržitelnosti, o starých odrůdách ovocných dřevin, semenaření, bezorebném pěstování, o duchovním aspektu zahrady, ...

Když se objevila možnost zúčastnit se ročního Výcviku permakulturních designérů u Jaroslava Svobody, neváhala jsem. I díky zkušenostem z vlastního pozemku to všechno začalo krásně zapadat do sebe. Cítím, že jsem permakulturu pochopila v hlubokých souvislostech.

Ráda bych pomohla Vám, kteří chcete větší či menší ekozahradu mít, ale nemáte dostatek času nebo chuti věnovat se učení stromů, keřů, trvalek a vůbec principů, podle kterých je potřeba přírodní prvky propojit, aby vznikla ekozahrada.

Těším se na případnou spolupráci s Vámi. Sdílet myšlenky s lidmi, kteří mají rádi přírodu a mají chuť v rámci svých možností něco změnit k lepšímu, je pro mě radost.

certifikát

Nahoru

Ekozahradnice ©2010-2016