Zahrady pro děti

Naše dcera se narodila ve městě. Bydleli jsme tehdy ještě v panelákovém bytě. Všechno se zdálo být v pořádku. Až do doby, než se dcera naučila chodit. To jsem se s ní procházela po ulici a mou hlavní starostí bylo, aby nesbírala ze země špačky cigaret (ty ji mimořádně lákaly), střepy a lesklé a barevné obaly všeho druhu. Začínalo mně být líto, že se to malé děvčátko nemůže úplně svobodně rozběhnout po trávě, všechno si chytat do rukou a zkoumat, tak jako jsem mohla já na naší zahradě, když jsem byla malá. Když jsem zjistila, že se dcera ráda dívá z okna na to, jak bezdomovci přehrabují kontejnery, docela ve mně zatrnulo. Říkala jsem si, jaká představa o světě v ní asi vzniká.

V té době už jsme hledali pozemek pro naši budoucí ekozahradu. Těšili jsme se, že jí poskytneme lepší prostředí, ve kterém bude svoje dětství prožívat. Podařilo se. Teď už máme dvě děti a jsme rádi, že mají možnost zažívat, jak se náš původně úplně holý pozemek mění na zahradu, jak dozrává první ovoce z ještě malých stromků. Jak naše zahrada láká čím dál víc motýlů, ptáků, berušek a ježků. Sleduju své děti, jak v tepláčkách běhají po zahradě, trhají si luční kytičky, sbírají lesní jahody, jak mají radost, když pod listem objeví šneka, jak s respektem pozorují včely a na dětských kolečkách si přivážejí své vlastní vypěstované melouny.... a mám radost.

Foto

Myslím, že neexistuje lepší způsob, jak děti naučit dobrému vztahu a úctě k přírodě, než nechat je s přírodou vyrůst.

Příroda ve své úplně přirozené podobě může být pro děti nebezpečná. Pokud ale na svém pozemku vytvoříme přírodně laděnou zahradu a důkladně zajistíme, aby na děti nikde nečíhalo nebezpečí (příkře se svažující břeh jezírka, pichlavý keř těsně u cestičky, prudce jedovaté rostliny,…), bude to pro dětskou duši ten pravý svět.

Aby to děti na zahradě bavilo, musí mít možnost zde neustále něco zkoumat a objevovat, někam se schovat, něco si natrhat, ochutnat, nebo si něco zaset a sledovat, co vyroste. Tyto potřeby jim moderní zahrada s golfovým trávníčkem a pichlavými zakrslými jehličnany nesplní. Taková zahrada je jakoby bez života, celý rok téměř stejná, neláká k dobrodružství, a tudíž je pro děti nezajímavá (to si raději sednou k televizi).

Foto

Ekozahrada je oproti tomu obrovským zdrojem radosti a zážitků.

  • Je plná překvapení – neustále se něco nenápadně mění – barvy, tvary i celková atmosféra. Něco dobrého právě dozraje, objeví se čerstvě postavené ptačí hnízdo, ořech spadne do listí, ...
  • Je plná vůní - vůně bylinek, zralých hrušek, kvetoucí lípy, spadaného listí, ...
  • Nabízí k vyzkoušení všechny možné chutě - chuť zralých malin, hrášku, šťavnatého melounu, ...
  • Láká k dotyku - pohladit si kvetoucí, sametově hebké kočičky, projít se naboso po slaměné pěšince, ...
  • Je plná jemných zvuků
  • Vytvořme tedy zahradu přátelskou pro děti. Zahradu, která poskytne dětem množství podnětů, které výrazně rozvíjejí jejich schopnosti – vnímavost, tvořivost, vynalézavost, fyzickou zdatnost a šikovnost (která dnes u dětí výrazně klesá), ale i opatrnost a zodpovědnost.

    Foto Foto Foto Než kartony zmizí pod vrstvou mulče,
    je třeba si jich užít.

    Prostorová zajímavost. Vhodným osázením zahrady je možné vytvořit různá zákoutíčka, zajímavé průchody. Děti přímo vyhledávají místa, kde se můžou zašít a zažívat pocit vlastního „domečku“. Dokonale přehledná zahrada...to není ono.

    Jedlost. Největším lákadlem jsou suverénně keře a stromy s chutnými plody (maliníky, muchovníky, broskvoně, mišpule, minikiwi,...). Je možné vytvořit takovou sestavu ovocných stromů a keřů, aby od jara až do zimy téměř neustále něco dobrého dozrávalo. Vaše děti tak nebudou muset jíst ovoce ze supermarketů, které může být plné chemikálií.

    Krása barevnosti a tvarů. Děti mají rády pestré barvy, proto jim můžete dopřát trvalkový záhon kvetoucí od jara do podzimu nebo třeba květnatou loučku plnou kopretin. Hezkým prvkem může být třeba bylinková spirála nebo „kvetoucí“ pařez.

    Drobná zvířátka jako spoluobyvatelé zahrady. Oblíbené jsou keře a byliny, které do zahrady lákají spousty motýlů. Může zde být i bylinkový kopeček, třeba pro pozorování vyhřívajících se ještěrek. Děti mohou pomoci vytvořit třeba i příbytek pro ježky, pítko pro ptáky čí hmyzí domeček. Děti se tak učí, že kromě nich samotných je zahrada životním prostorem mnoha různých tvorečků, které je potřeba chránit.

    Pěstování zeleniny. Zeleninové záhony mohou mít celkem zajímavý a zároveň praktický tvar (klíčová dírka, mandala). A pokud si děti něco vysejí či vysadí vlastnoručně, bude radost z úrody dvojnásobná. Navíc, pěstování zeleniny v polykultuře může být docela zábavná věc.

    Propojenost s přírodou. Pokud Vaše děti rády chodí naboso, nebo je to chcete naučit, můžete jim dopřát třeba slaměné pěšinky. Už samotný fyzický kontakt s přírodou (hrabání se v hlíně, plazení se v trávě, šplhání po stromě,…) má silně pozitivní vliv na zdraví člověka. I když ten pocit už má asi málokterý člověk, i my jsme přímou součástí přírody. Pokud budou děti vyrůstat převážně na asfaltu, trávit hodiny v supermarketech a jednou, dvakrát do roka se dostanou na výlet do opravdové přírody, nezískají k přírodě ten pravý pocit sounáležitosti a blízkosti.

    Ekozahrada učí děti vnímat přírodu jako celek. Aniž by to pociťovaly jako učení, svým vlastním pozorováním začnou chápat, že v přírodě je všechno navzájem propojené. Že se všechno v přírodě podle jasných pravidel mění, že se příroda dokáže postarat sama o sebe. Vidí, že lidem poskytuje velký užitek - ovoce, zeleninu, bylinky, léčivé rostliny, palivové dříví, ...


    Toto vše má pro děti obrovský a nenahraditelný význam. Jejich zážitky a zkušenosti z přírody jim zůstávají po celý život.

    Foto Foto Foto Foto

    Nahoru

    Ekozahradnice ©2010-2016